+ 420 1210, NON-STOP SOS
ilustrace na pozadí

Výstrahy

Krušné hory

Výstraha - Hřebenové túry: nedoporučujeme

Krkonoše

Jeseníky

Počet zásahů Horské služby v létě dlouhodobě roste, záchranáři se koncentrují na zdravovědu

Počet zásahů Horské služby v letní sezóně roste. Za posledních pět let stoupl skoro o čtvrtinu. „S počtem zásahů rostou i nároky na záchranáře. Na léto jsme ale samozřejmě připraveni. V tréninku i při zásazích se chceme soustředit na zdravotní stránku záchrany,“ říká před letní sezónou 2023 náčelník René Mašín.

Počet zásahů Horské služby v létě dlouhodobě roste, záchranáři se koncentrují na zdravovědu
Vývoj počtu zásahů HS

Riziková cyklistika

Růst počtu zásahů Horské služby v letní sezóně je poměrně rychlý. Za posledních pět let stoupl přesně o 24 %. Záchranáři růst případů přičítají čím dál větší popularitě dovolené na horách a rychlému rozvoji adrenalinových aktivit. „Hory jsou dnes plné aktivit, které s sebou přinášejí těžší úrazy. Zatímco v 90. letech minulého století se po horách spíše chodilo, dnes se v mnohem větší míře jezdí a následně také padá. Cyklistika patří mezi aktivity, kde zaznamenáváme asi nejrychlejší progres počtu zranění a v tomto ohledu ji považujeme za nejvíce rizikovou,“ vysvětluje René Mašín. Potvrzují to i čísla z knihy zásahů. Už druhý rok po sobě zaznamenali horští záchranáři přes tisíc úrazů cyklistů za sezónu. Fatální jsou především úrazy hlavy. „Přilba je základ. U dětí do 15ti let je povinná. Pokud by se mě někdo zeptat, jestli podporuji povinnou přilbu pro všechny věkové kategorie, zvednu obě ruce. Opětovně jsme se proto i letos aktivně připojili k osvětové kampani Na kole jen s přilbou,“ doplňuje Mašín. Už dva roky také záchranáři nově evidují ve svých statistikách úrazy na elektrokolech. V této kolonce počet zásahů meziročně vzrostl zhruba o třetinu. Lidé často na elektrokole sedí na horách poprvé. Technika jízdy je ale na něm trochu jiná a stroj je také o poznání těžší, čímž se hůře ovládá.

Zdravotní stránka záchrany jako priorita

Letos se horští záchranáři více soustředí na zdravotní stránku zásahu. Roli zdravovědy posílili například ve cvičeních a kurzech. „Pokud máme třeba 5 denní školení, přidáváme jeden den, který se věnuje čistě zdravotní stránce zásahu. Tato potřeba přirozeně vznikla ze stále intenzivnější spolupráce se Zdravotní záchrannou službou a Leteckou záchranou službou. Chceme, aby naši záchranáři používali stejnou terminologii a měli stejné metodické postupy jako záchranáři ze ZZS. Zjednodušuje to pak kooperaci s dispečinkem ZZS na dálku i se zdravotníky na místě,“ vysvětluje hlavní metodik Horské služby Pavel Horký.  Velký posun nastal před letošní sezónou také v koordinaci mezi horskými záchranáři a dispečinky ZZS. Již několik let vyvíjený systém Messenger se podařilo zdokonalit natolik, že dispečink ZZS vidí Horské záchranáře na své výjezdové mapě, ví, jestli je daný záchranář na stanici nebo v terénu a informace z výzev, které obsahují detaily o zranění, vidí horoslužebníci přímo ve svých telefonech a mohou je také editovat. „Je to velký posun. Benefit je to samozřejmě především pro zraněné turisty, ke kterým se lépe informovaný záchranář dostane mnohem efektivněji,“ doplňuje náčelník René Mašín.

Investice za 117 milionů korun

V roce 2023 Horská služba také investuje. Celkem 117 milionů korun. Největší část investic spolkne výstavba nových a rekonstrukce starších stanic a služeben. Úplně nové služebny včetně vybavení se na podzim 2024 dočkají například záchranáři v Beskydech na Javorovém vrchu. Stará dřevěná z roku 1972 šla kompletně k zemi na přelomu dubna a května. „Stavba má i stinnou stránku, turisté se tu mohou během stavby setkat s jistým diskomfortem při pohybu v okolí Javorového díky vozidlům stavby. Pozitiva v budoucnosti tento fakt ale určitě převáží,“ komentuje s úsměvem náčelník HS Beskydy Radan Jaškovský. Do obnovy dopravní techniky Horská služba investuje v roce 2023 celkem 42 milionů korun. V pravidelných cyklech se obnovují jak terénní auta, tak skútry a čtyřkolky. Vzhledem k tomu, že na technice mnohdy závisí lidské životy, je například hranice životnosti u bez ohledu na stav stroje u sněžného skútru stanovena na 8000 ujetých kilometrů. Pak musí povinně skútr do veřejné dražby a záchranáři musejí pořídit nový.  IT technologie spolknou letos u Horské služby 3 miliony korun a další záchranný materiál 2 miliony korun. „Na místě je poděkovat Ministerstvu pro místní rozvoj pod vedením ministra Ivana Bartoše, které poskytuje Horské služby hlavní finanční prostředky a díky němuž můžeme nadále odvádět naši práci na té nejvyšší úrovni,“ uzavírá René Mašín.

Bližší informace: tiskový servis HSČR, Marek Fryš, 602 163 444, [email protected]

 -
 -
 -
 -

Ochrana osobních údajů | Správa cookies | Mapa stránek | Zobrazit klasický web | Zobrazit mobilní web

© Horská služba ČR, o.p.s.
543 51 Špindlerův Mlýn 260, T +420 499 433 230

ID schránky: u4zgr6q

Vyrobil Simopt, s.r.o., 2024

ilustrace na pozadí