Lavina

(rakouský způsob identifikace lavinového nebezpečí)

Kniha se stejným názvem jak je uvedeno v nadpisu tohoto článku byla vydána k 50.výročí založení lavinové výstražné služby (LWS) v Tyrolsku v prosinci 2010. Jejími autory jsou špičkoví profesionální lavinoví pracovníci LWS z Innsbrucku Rudi Mair a Patrick Nairz. Autoři k jejímu zpracování využili analýzy lavinových nehod za uplynulých dvacet let. Cílem této publikace je vyslat nezbytné impulsy o lavinově nebezpečných situacích a naučit se je včas rozpoznávat pomocí předložených modelů. Kniha je určena především aktivním zimním sportovcům pohybujícím se ve volném terénu, v němž hrozí nebezpečí sesunu lavin. Je vhodná jak pro laiky, tak pro lavinové experty. Experti budou především profitovat z analýzy lavinové nehody popisované v hlavní části každého modelu. Začátečníci zase naleznou v části týkající se vědomostí o daném tématu základní informace pojednávající o sněhu a lavinové problematice.

Publikace je zaměřena na 10 rozhodujících modelů lavinového nebezpečí, které se v průběhu zimního období vyskytují a opakují. Modely jsou popsány v chronologické posloupnosti. Přitom je použito vždy stejně a jasně strukturované schéma. Po krátkém výkladu k danému modelu následuje popis lavinové nehody, která se k němu bezprostředně vztahuje a současně je provedena i její detailní analýza. Následuje část týkající se poznatků, podle nichž je model blíže definován a je současně objasněno jeho pozadí. Na důležitá fakta, sloužící k rozpoznání příslušného modelu je upozorněno zvýrazněnými poučkami. Každý popis modelu je kromě grafu jeho prostorového rozdělení (pravděpodobnost výskytu modelu ve vztahu k expozici a nadmořské výšce)  doplněn řadou fotografických snímků, grafů a ilustračních obrázků.

 

V dalších odstavcích se v krátkosti pro představu zmíníme o jednotlivých modelech.

 

1. Druhé sněžení

Po prvním zimním sněžení mohou představovat problém především klouzavé laviny (na strmých hladkých svazích).

Po druhém významném sněžení přichází nárůst deskových lavin. Druhé sněžení je rozhodující z toho důvodu, že se mezi první sněhovou pokrývkou a následnou vrstvou vzniklou druhým sněžením může vytvořit snadno narušitelná  výrazná slabá vrstva. Nejčastěji se tato situace vyskytuje v polohách nad 2000 m  a vysokých alpských polohách (nad 3000 m) na zastíněných svazích se značným sklonem.

 

2. Klouzavý sníh

Sníh sklouzává především po strmých hladkých plochách díky přítomnosti volné vody nebo jemného vodního filmu na styčné ploše, přičemž se tvoří tzv. sněhová rozevření (zvaná též rybí tlamy). Jedná se o dobře viditelné trhliny ve sněhové pokrývce. Tyto trhliny jsou nepříznivým fenoménem, ukazujícím na možnost vzniku klouzavých lavin. Tento druh lavin patří, co se týká jejich časovosti, k nejobtížněji předpovídatelným. Mohou se uvolnit i při jinak všeobecně stabilních sněhových poměrech v jakémkoli denním nebo nočním čase, za teplého nebo chladného počasí. Na jejich uvolnění nemá vliv ani dodatečné zatížení.

 

3. Déšť

Déšť je v nauce o sněhu a lavinách považován za alarmující signál. Na jedné straně následně zvyšuje hmotnost sněhové pokrývky a na druhé straně způsobuje rychlou ztrátu její pevnosti. Laviny jsou tak předem naprogramovány. Déšť se může vyskytnout v jakékoliv fázi zimního období. Žádný jiný model lavinového nebezpečí není snadněji rozpoznatelný než právě déšť.

 

4. Chladno po teplu / teplo po chladnu

Velmi dlouho byla v nauce o lavinách zastávána teorie, že velké teplotní rozdíly působí příznivě na vývoj lavinové situace. To však platí pouze za určitých předpokladů. Ve většině případů působí rozdíly teplot negativně, protože napomáhají strukturálním změnám uvnitř sněhové pokrývky. Podle všech pravidel se přitom bez výjimky tvoří prostorově rozšířená slabá vrstva. Ta se také často nachází i na jižních expozicích. U tohoto modelu se vyskytuje jedna záludnost. Slabá vrstva totiž nevznikne bezprostředně po nasněžení, ale až v průběhu následujících dní.

 

 

5. Sněžení po delším chladném období

Dlouhá chladná období, charakterizovaná výskytem více za sebou následujících ledových a mrazivých dní, jsou příčinou změn ve sněhové pokrývce. Dochází při nich k procesům přeměny krystalické struktury sněhu  a tím možnosti vzniku slabé vrstvy s následným nebezpečím vzniku lavin.

 

 

6. Studený volný nový sníh a vítr

„Vítr je architektem lavin“. Tato klasická poučka od Wilhelma Paulckeho z třicátých let minulého století platí beze změny i dnes. Vítr má vliv jak na padající, tak i na zemi ležící sníh a je nejvýznamnějším faktorem při tvorbě lavin. Jeho působením je nesoudržný, suchý sníh vždy přemisťován, čímž dochází k nárůstu lavinového nebezpečí. Čím chladnější je přemisťovaný sníh, tím citlivěji reaguje na zatížení, protože zvyšuje svoji křehkost. Tento model je v praxi zpravidla dobře rozpoznatelný.

 

 

7. Sněhově chudá území při sněhově bohatých zimách

V zimním období bohatém na sníh dochází běžně k menšímu počtu lavinových nehod než při sněhově slabých zimách. V zimním období bohatém na sníh je struktura sněhové pokrývky všeobecně příznivější. Přesto je ale při sněhově bohatých zimách pravidelně pozorován následující jev: díky častým a opakujícím se větrům jsou návětrné svahy relativně chudé na sníh. Skladba sněhové pokrývky je na nich potom velmi nepříznivá a dochází zde velmi často k uvolňování lavin.

 

 

8. Zasněžená povrchová jinovatka

Povrchová jinovatka patří k nejkrásnějším druhům sněhu a sama v sobě neskrývá žádný potenciálnebezpečí. Teprve když ji zakryjí nové soudržné sněhové vrstvy stává se nebezpečnou. Patří tedy po právu v nauce o sněhu a lavinách ke kritickým slabým vrstvám. Tento model není snadné identifikovat bez vlastního soustavného pozorování nebo bez otevření sněhového profilu.

 

 

9. Zasněžené krupky

Krupky jsou kulovitou formou atmosférických srážek a vyskytují se převážně při bouřkovém počasí. Slabá vrstva z nich vzniklá má charakter kuliček z valivých ložisek. Je snadno pochopitelné, že navátý sníh, který se nahromadí na vrstvě krupek, se  s touto slabou vrstvou jen obtížně spojuje. Tím se zvyšuje riziko vzniku lavin. Krupky jsou velmi často rozmístěny na velmi malém prostoru a bez prohlídky sněhového profilu je určení jejich přítomnosti obtížné i pro odborníky.

 

 

10. Jarní situace

Komplexní společné působení teploty vzduchu, vlhkosti, záření a částečně také větru vede k tomu, že se lavinová situace v jarním období může ve velmi krátkém čase vyhrotit. Rozhodující je přitom určité zvýšené provlhnutí (případně promáčení) sněhové pokrývky v důsledku výše uvedených faktorů, které vede k rychlé ztrátě její stability. Tento model se dá dobře rozpoznat pomocí analýzy meteorologických podkladů i současným sledováním počasí a složení sněhové pokrývky v terénu.

 

Pozn.: Autoři knihy doporučují, aby součástí zprávy o lavinové situaci vydávané alpskými lavinovými službami pro jednotlivé horské oblasti bylo i uvedení příslušného modelu vyskytující se lavinové situace. Ve zprávě pro horské oblasti Tyrol již uvedení aktuálního modelu nalezneme.

(Knihu v českém překladu vydalo nakladatelství horské literatury ALPY PRAHA. Její zakoupení je možné buď přímo v prodejně MAPIS, Štefánkova 63,Praha 5 nebo v e-shopu www.mapis.cz.)